Ivo Cicvárek – Blues o loupání banánů od špičky
Amaj7
1. Dělit lidi podle barvy pleti
D7
připadalo my vždy hloupé,
Amaj7
lepší je je hodnotiti podle toho,
D7
jak si kdo svůj banán loupe.
F#mi7 Hmi7
Někdo vezme za stopku a trhne,
F#mi7 Hmi7 E7
tohle to mi připadá zvrhlé,
F#mi7 G#mi7 Hmi7 E7 Amaj7 D7 E7
a tak zpívám svý špičkařský banánový blues.
2. Problém tento má zajisté
aspekty celospolečenské,
jako konverzační téma
vydrží vždy déle než ženské.
Ten kdo po špičkařích plivá,
označil sám sebe za primitiva,
a tak zpívám svý špičkařský banánový blues.
Hmi7 F#mi7
R: Od špičky loupat má své nepopiratelné estetické výhody,
Hmi7 F#mi7
od stopky loupou opice, však my jsme výš, jsme na vrcholu přírody,
Hmi7 F#mi7
od špičky loupat, za stopku pohodlně držet, v klidu jíst,
Hmi7 F#mi7 G#mi7 Hmi7 C#mi7 Amaj7 D7 E7
od stopky loupat, to je jako knížku od konce číst.
3. Kamarád Radek založil webstránky,
aby všichni měli o problému páru,
kdosi tam napsal, že jíst banán od stopky
je jako kakat do pisoáru.
Nevím, nezkoušel jsem ani jedno,
ale stopkaři mi adrenalin zvednou,
a tak zpívám svý špičkařský banánový blues.
R:
4. Jako středoškolský pedagog,
zasadím se o vznik hodiny,
kde se mládež zbaví zlozvyku
loupat od stopky, jak znají to rodiny.
Pak si půjdu postěžovat vrbě,
že má žena loupe taky blbě,
a tak vrbě blbě svoje špičkařský banánový blues.