Antoniův zpěvník

Nerez – Hlava v krupobití

   D9
1. Hlavou se mi honí úvahy jestli platím, zač jsem stál,
                                                   Cmaj7
   jestli nejsem zdrojem únavy v sobě sám, v sobě sám.

2. Nechala sis u mně půvaby jako na věšáku šál,
   stala jsi se kouskem výbavy, stará hůl maršál.

   D9
3. Představ si že jsem tvůj polštářek, 
   ležím na ulici sám a sám,
   překročíš mě jako jednu z překážek
            D9/F#
   a pak se otočíš a z přetvářek 
     D9/F
   nebude nic a já si tvojí
     E                          D9
   hlavu na svý tělo dát nechám.

4. Představ si mě jako uhlíky, musíš na mně bosá stát,
   rozpálím se jako slunce z Afriky
   a pak to bude s tebou veliký
   a vysypem i šuplíky
      E                         A7
   a ty se budeš nesmyslně smát.

    D    D7/C   G       Bb7
B1. Jako kámen, těžkej kámen,
    ležíš někde sám, studený a šedý,
    pod ním já jak žlutá tráva,
    světlo nevidím, jenom někdy tuším.

   Dmi          Bb7 Gmi         A7
R: Že jsme ty a já  velcí nebo malí,
   že ten těžkej kámen nikdo neodvalí,
   chuchvalec a koudel zamotaných nití,
   anděl a v něm ďábel, hlava v krupobití.

B2. Jako kámen, těžkej kámen,
    nejsem kámen, jsem tvůj plamen,
    rozvodním se ze všech ramen,
    nejsem průtrž, jsem jenom tvůj pramen.

B3. Jako vítr střechy ze mně trháš,
    nejsem vítr, nejsem ani Jidáš,
    nejsem tráva, nejsem kámen,
    není Bůh a není ámen.

R: Nejsme ty a já velcí ani malí,
   a ani ten kámen právo nepovalí,
   není ani koudel zamotaných nití,
   anděl to je ďábel, hlava v krupobití.