Ulrychovi – Jednou
(v originále v E dur, s kapodastrem ve 2. pozici)
D A G D
R1: Jednou, jednou byl jeden král,
jednou, jednou byl jeden hrad
jednou, jednou příběh se stal,
jednou, jednou a možná i snad.
D G A
1. Ten král prý pannu krásnou si zrobil dřevěnou
A A
a oživil pak řečí tu krásu neměnnou,
D A
tak jedna verze svědčí, já druhou ještě znám,
G D A
která kterou předčí, dám posoudit vám.
R2: To takhle jednou, jednou lesem a strání,
jednou, jednou mládenci šli,
snad mládí, snad touha, snad sen nebo přání,
je vedly cestou k lidem, v dobrým i zlým
2. První z nich byl krejčí, on krásná roucha šil,
snad krásnější a hebčí než lehké šaty byl,
druhý to byl řezbář, uměl dát dřevu tvar,
dát mu ale duši, ten třetí měl dar.
3. Byl už večer pozdní, když oheň teple plál,
tu řezbář vzal kus dřeva a do práce se dal
a dřív než stačil měsíc si zakrýt mraky tvář,
stála tu panna krásná jak červánků zář.
4. Potom krejčí šaty jí zlatem, stříbrem šil,
ten třetí ji pak dýchat a mluvit naučil,
jenže tam kde se to stalo, byl hrad a v něm žil král,
ten tu krásnou pannu třem mládencům vzal.
R3: Jednou, jednou tři mládenci šli,
cestou k lidem, v dobrým i zlým,
jednou, jednou příběh se stal,
jednou, jednou byl jeden král.
