Spirituál kvintet – Třešničky
G Ami7 D G Ami7 D
1. Když Josef veselku chystal, byl už starý, skoro kmet,
G Ami7 D G Ami7 D
a dívka Marie čistá, galilejský květ.
2. Jednou se šli spolu projít, Josef nechtěl, ale šel,
vždyť byli jen krátce svoji a vzduch plný včel.
3. Jednou se šli spolu projít, byl červen - třešní čas,
a jak tam pod stromem stojí, zní Mariin hlas:
4: Moh bys, Josífku, prosím, pár třešní natrhat,
já dítě pod srdcem nosím, a co když má hlad?
D7
R: Tu du du ...
5: Tu Josef si začal rvát vlasy: Ó, já jsem naletěl,
kdopak moh setřít asi tvojí nevinnosti pel?
6: Víš, já mám trpělivost svatou, ale, to ti povídám,
ať ten, kdo je dítěti tátou, mu podá třešně sám!
7: A zatímco Josef tu běsní, náhle dětský hlásek slyš:
Sehni se, milá třešni, k mojí mamince blíž!
8: A hle, strom se k zemi sklání, Marie trhá s úsměvem
a Josef nemá ani zdání, jak z té šlamastyky ven.
R:
9. Můj Bože, já se tolik stydím, ale řekni, Pane náš,
kdy chceš přijít mezi lidi, kdypak narodit se máš?
10: Já myslím tak šestého ledna, v době vánoc, v noční čas,
až se zjeví hvězda neposedná, tehdy přijdu mezi vás.
11: Roky skáčou jako hříbě, ale když se snese sníh,
lidé zpívají si příběh o těch třech a o třešních.
R:
