Karel Plíhal – Vodnická
C F C Ami
1. Na starý vrbě nad rybníkem
C F G
zelený mužík sedí,
C F C Ami
z termosky popíjí kafe s mlíkem,
C F C F C Fmaj7
melancholicky hledí.
2. Právě se pohádal se svou starou,
už si s ní neví rady,
a koumá, kolik je to vzdušnou čarou
kiláků do Kanady.
Ami Emi
R: Závidí divokým husám,
F G Ami
jak mizí kdesi v dálce,
F G Ami
on zatím sedává tu sám,
D7 G
v botách ho zebou palce.
3. Stará mu nadává, že se jen fláká,
a, nebejt tak střelená,
vdala se zamlada za lampasáka -
- zelená jak zelená.
4. Prej už v tom topení ňák ztrácí formu
a ona se za něj stydí,
to voják má jiskru a uniformu,
dovede líp potopit lidi.
R:
Ami Emi
R: I já závidím divokým husám,
F G Ami
jak dělaj' do mraků díru,
F G Ami
když poslouchám:"Vojíne, klusám, klusám, klusám,
G F G C
tu nejste na špacíru ..."