Karel Plíhal – Hrací strojek
A E F#mi D
1. Nad svátečním pitím čekáš, kdy už chytím,
C D E4sus E
kdy už jiskra přeskočí,
A E F#mi D
náhle mezi řečí ve tmě ruka něčí
C E A
zlatým klíčkem otočí.
2. Stává se to zřídka, čas jak stará zídka
na prášek se rozdrolí,
pán se dvorně klaní, k tanci vyzve paní,
roztáčí se soukolí.
F A F C
R: Tiše cinká strojek hrací, tóny hodné mistra skláře,
F A F C E
mizí v dálce kdesi v mracích, kde se rozpouštějí v páře.
3. Pán se stále klaní roztančené paní,
nic jinýho neumí,
ač má v hlavě zmatky, kolečka a drátky
jeho vášně utlumí.
4. Tak jí aspoň znova šeptá něžná slova,
ona se jen usmívá,
ve strojku to chřestí, zvonivýho štěstí
pomaloučku ubývá.
R:
5. Poslední dvě noty zpité do němoty
mizí na dně skleniček,
pán se ohnul v pase, a tak skončila se
krátká láska na klíček.