Jaromír Nohavica/Vladimir Vysockij – Ten, kdo přede mnou s ní žil
Ami
1. Ten večer nepil, nejed' jsem,
jenom na ni hleděl jsem
Dmi Ami
a byl z ní vedle, a byl z ní vedle,
Dmi
[: však ten, kdo přede mnou s ní žil,
Ami E
mi řekl, abych odpálil, mi řekl, abych odpálil,
Ami
a že prý hnedle. :]
2. Chlápek, co přede mnou s ní žil,
to pěkně zostra do mě šil
a bral to zhusta, a bral to zhusta,
[: ale když odejít jsem chtěl,
ona mi řekla: kam bys šel,
ona mi řekla: kam bys šel,
klidně tu zůstaň. :]
3. Však ten, kdo přede mnou s ní žil,
se zřejmě k smrti urazil
a jednou v září, a jednou v září
[: s kámošem jdu a najednou
osm jich stojí přede mnou,
osm jich stojí přede mnou
a zle se tváří. :]
4. Mám v kapse nůž, říkám si: kuš,
teďkon se, chlapče, teda tuž!
Tak pojďte, lumpi, vás teda baštím!
[: Nedám se mlátit jenom tak,
já nasadil jsem pravý hák,
já nasadil jsem pravý hák
a první praštil. :]
5. Však ten, kdo přede mnou s ní žil,
mi hezkou kaši navařil,
takový hajzlík, takový hajzlík,
[: jeden z nich zezadu mě chňap',
Valjucha křikl: Bacha, chlap!,
Valjucha křikl: Bacha, chlap!,
a vtom mě majzli. :]
6. Snaž se jak snaž, prd z toho máš,
vězeňský špitál znám až-až,
rok jsem tam trčel, rok jsem tam trčel,
[: doktůrek šil mě ze všech sil,
říkal: jen mlč, když ses tak bil,
říkal: jen mlč, když ses tak bil,
a tak jsem mlčel. :]
7. Rok přešel, než bys řekl švec,
nepočkala, no její věc,
člověk to chápe, člověk to chápe,
odpouštím jí, no tak těpic,
komu však neodpustím nic,
komu však neodpustím nic,
to je ten chlápek.
Odpouštím jí, no, o co jde,
komu však jednou spočtu vše,
komu však jednou spočtu vše,
to je ten chlápek!
