Jaromír Nohavica – Sudičky
G D C D G
1. Tři sudičky u kolébky, hoj-hoj, stály mi,
D C D G
podle tvaru mojí lebky, hoj-hoj, věštily,
D C D G
já jsem zrovna dělal kaku, hoj-hoj, do plenek,
D C D G
nechápal jsem smysl jejich, hoj-hoj, myšlenek.
G D C D G
R1: [: Hoj-hoj-hola-hoj, budoucnost je boj,
D C D G
hoj-hoj-hola-hoj, a tak se, chlapče, boj! :]
2. První babka byla mírně, hoj-hoj, obézní,
ta mi přála ruku krásné, hoj-hoj, princezny,
ať s ní strávím ve svém loži, hoj-hoj, co to dá,
čili, jak to zpívá Samson, hoj-hoj, pohoda.
R1:
3. Druhá babka byla zloduch, hoj-hoj, od kosti,
snad proto mi přivěštila, hoj-hoj, starosti,
jenom ať se hošík trochu, hoj-hoj, potrápí,
ať je jeho princeznička, hoj-hoj, na chlapy.
R1:
4. Třetí řekla:"Holky, vy snad, hoj-hoj, blbnete,
víte, jaká nemoc vládne, hoj-hoj, ve světě,
ať zavládne v jeho žití, hoj-hoj, idyla,"
vzala nůž a fik! a věštby, hoj-hoj, zrušila.
R2: [: Hoj-hoj-hola-hoj, budoucnost je boj,
hoj-hoj-hola-hoj, a tak se, chlapče, hoj! :]
5. Z toho plyne poučení, hoj-hoj, pro všecky,
každý problém dá se řešit, hoj-hoj, vědecky:
aby nekradlo se, uřež lidem, hoj-hoj, ručičky,
aby nezdrhali za kopečky, hoj-hoj, nožičky.
R1:
