Antoniův zpěvník

Jaromír Nohavica – Rakety

               A                        E
1. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou až zítra,
                  Hmi
   třeba bude už pozdě,
              D                     A
   jsem jen hromádka kostí a shluk bílkovin
      Hmi7               D
   a naježené rakety mi míří rovnou do slabin
                   A
   a také na mou hlavu,
                                                   E
   a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra,
                        Hmi
   a o sebe se se mnou rozděl,
         D                        A
   než přiletí nějaký mimozemšťan od novin
      Hmi7                        D
   a začne spočítávat kapky krve jako plody jeřabin
                   A
   a podá o tom zprávu.

          A            F#mi  E          A
R: A pak na titulní stránce Vesmírného kurýra
                F#mi   E           A
   vyjdou reportáže o tom, jak Zem umírá,
                Dmaj7               Cmi
   generálské prýmky, velvyslancův žaket,
   E            D                  E
   exkluzivní snímky nablýskaných raket
             A      Hmi E           Hmi   A   Hmi E
   s různými emblémy, jó, to bude príma článek,
          Hmi     A    Hmi  E    Hmi       A   
   Země srovnaná se zemí, plus přiložený plánek.
   Hmi E Hmi A Hmi E Hmi

2. Byl jsem vhozen do života bez toho, že by se mě ptali,
   a bez toho, že by se mě někdo zeptal, budu zase vyhozen,
   a tak prosím jenom o jedinou malou úsluhu:
   netvrďte mi do očí, že jednáte z mé vůle,
   že tohleto všechno je i moje přání,
   svět je brouk hovnivál, který svou kuličku válí
   jako v hypnóze
   a pěkně dokolečka dokola a pěkně po kruhu,
   až se mu hlava zatoří, tak vyhrabe si v zemi důlek,
   že tam přežije to bombardování.

R:

3. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou už zítra,
   může být už pozdě,
   nikdo nás neposlouchá, poslouchejme sebe,
   jak se naše srdce hlásí: ještě chvíli,
   ještě moment, ještě vteřinu, ach, tady na zemi,
   a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra
   a o sebe se se mnou rozděl,
   cítím, že nebudu mít strach, když budu ležet vedle tebe
   a tak najdou nás za milión roků
   asi návštěvníci z vesmíru a přikryjí nás kamením.

   Hmi E       Hmi    A    Hmi E
R: +  mohyly, mohyly kamenů
        Hmi    A           Hmi E
      všechno mlčky pęikryjí,
         Hmi      A   Hmi E
      i miliardu Romeů,
         Hmi      A   Hmi E Hmi A Hmi E Hmi A
      i miliardu Julií ...
© 2004–2007 Robert-Antonio, robert@antonio.cz   Valid XHTML 1.1 Valid CSS 2.1 Written in VI
Optimalizováno pro jakýkoliv prohlížeč zobrazující dle standardů XHTML 1.1 a CSS2, např. Mozilla, Firefox, Opera a Links.