Jaromír Nohavica – Plivni si do rukávu
G Ami
1. Mý vlasy jsou jak slunko rozesmátý,
F G
jak pomeranč po předcích,
Ami
a ze všech cest já znám jenom ty zlatý
F G
a nedumám o následcích,
Dmi Ami F C
dávno nebrečím, jsou i škaredší,
F G C Ami
vím, že v bazáru se vždycky najde místo,
Dmi Ami F C
co když někdo pak mě tam za šesták
Dmi G C
koupí, koupí, koupí.
2. Mý vlasy jsou lék na největší nářky,
čarovnou moc skrývají,
závidí mi i báby kořenářky:
takovou bylinu nemají,
jsi-li rozsmutněn, stačí vyjít ven,
vyjít tak, abys byl kolemjdoucí,
okolo mě plout, správně vyčíhnout
chvíli, chvíli, chvíli.
C Dmi G C Dmi G C
R: Kouknout se na mou hlavu, plivnout si do rukávu,
Ami Dmi G C Ami Dmi G
a potom štěstí v koutě určitě naleznou tě,
C F G C F G
určitě objeví se jako malej kluk na jaře s kuličkama,
C Dmi G
však ani muk, co když je to ta dáma,
C Ami Dmi G C
a bez kuliček, a lidi myslejí si, že lžu.
3. Sedím, a kolem mě už všechno plivá,
mně přitom píšou zelení,
že dolů půjde moje zlatá hříva,
že mě pak major ocení.
Na vojně:
Sedím, a kolem mě už všechno plivá,
mé štěstí letí komínem,
šla dolů moje zlatá hříva,
jsem ostříhaným vojínem.
No a dneska:
Sedím, a kolem mě už všechno plivá
a já jsem volný jako pták,
narostla mi zas moje zlatá hříva,
jsem záložák.
Dávno nebrečím pro ty škaredší
chvíle naplněné takhle velkou slzou,
štěstí uvadlo, já si zrcadlo
koupím, koupím, koupím.
R: Kouknu se na svou hlavu, plivnu si do rukávu,
a potom šťastné břímě určitě zatíží mě,
určitě objeví se jako malej kluk na jaře s kuličkama,
však ani muk, ona je to ta dáma,
a bez kuliček, a lidi myslejí si, že lžu.
R: Kouknu se na svou hlavu, ohohó, plivnu si do rukávu, ohohó ...
