Jaromír Nohavica – Opuštěná
C G Ami
1. Pod nohama bortí se jí zem, v srdci má nepořádek,
C G Ami
chce napsat dopis lidem všem, a nemá první řádek,
C G Ami
v klíně klubko bílé bavlny s jehlicí na pletení,
C G
kouzelný děda přání neplní
Ami G
a zlatá rybka není, není, není, není,
C G Ami
není, není, není, není, není, pro ni není,
C G Ami
jsou jen lidé, jsou jen lidé bezejmenní,
C G Ami
chodí jako loutky v orloji, odleva doprava,
C G
a ona ve svém prázdném pokoji
Ami G
si sama sobě ruku podává, podává.
C G Ami G
R: Celá se choulí, jak tak mlčí, opuštěná,
C G Ami G
zpod víček růžek smuténky jí trčí, opuštěná,
C G Ami G
nikomu o tom nepoví, neboť se stydí, opuštěná,
C G Ami G
uprostřed samoty v krajině lidí, opuštěná,
C G
vlající jako prádlo na plotě,
Ami F
zbloudilá ve svém vlastním životě,
C G C G Ami G C G Ami G
opuštěná, opuštěná.
2. Ve chvílích největšího ticha poslouchá Cohena,
nikam už nepospíchá ta Venuše kamenná,
torzo antické krásy pod hladinou moří,
ale srdce se pořád hlásí
srdce pořád hoří, hoří,
hoří, hoří, hoří, hoří, hoří, pořád hoří,
kdepak jsou, kdepak jsou požární inspektoři,
kdepak jsou, kdepak jsou šohaji s pírkama chocholáče
ona sedí dívá se po kraji a pláče, ona pláče.
R:
