Jaromír Nohavica – Never more
G C G C G C G
1. Seděl jsem za stolem a básně čet', rádio hrálo,
C G
vtom slyším ťukání na parapet,
Emi D G C G
tak slabé, že se mi možná jen zdálo,
Cdim Cmaj7
zastřený mužský hlas z chodníku tiše se ptal:
Hmi C
Nerad vás ruším, pane básníku,
G
ale mohli bychom na chvíli dál?
2. V předsíni podal mi deštník a plášť a láhev vína,
jako bych někde už viděl tu tvář,
byla to tvář, na kterou se nezapomíná,
v průvanu zhasla mi svíčka, zvenku studený vítr vál,
na chodbě na dlaždičkách za ním černý havran stál.
3. Usedl do křesla a černý pták sedl mu v klíně,
bodlo mě u srdce, když spatřil můj zrak,
že z podešví mu trčí koňské žíně.
Tak nás tu máte, jak jste si přál, na lampu padl stín,
přes psací stůl když mi vizitku dal: firma Ďábel a syn.
4. V tolika nocích a v tolika dnech jsem ho vzýval,
volal ho na pomoc, když docházel dech,
a teď jsem se mu z očí v oči díval,
cítil jsem konopnou smyčku, jak mi svírá krk,
když ze záňadří vytáhl ceduličku a dlouhý husí brk.
5. Za kapku krve tě zahrnu vším, co budeš žádat,
vidět to, co jiní nevidí, tě naučím,
a slova k slovům v písně skládat.
Co za to žádáš, ptal jsem se, ptal, jsem jen nuzný tvor,
a havran v rohu zakrákal: Never more!
G Ami C G Ami C G
6. Na dlani zaschlou kapku krve mám a tma je v sále,
když přijdou lijáky, tak bolí ten šrám,
a ono, podívej se z okna, prší stále,
nešťastně šťastný v půlce života, kymácející se vor,
a havran na rameni skřehotá:
C Ami C G Ami C G
Never more, never more, never more!
