Jaromír Nohavica – Natáh jsem sadu nových strun
D G A F#mi Hmi
1. Natáh jsem sadu nových strun
Gmaj7
Made in Hungary
Emi A
na svoji starou kytaru.
Z prasátka vybral pár korun,
naleštil radary,
a učesal se postaru.
D F#mi Hmi
Jirkovi zavolal jsem zda má čas,
Gmaj7
a on mi slíbil,
Emi A7
určitě přijedu,
D
dejme si sraz v šest U koliby.
Emi A
Do klopy rekrutské košile
D F#mi Hmi
jsem vetkl kvítka svlačce,
Emi A
život je perpetuum mobile,
D G D
točí se jako Dvanáct na houpačce
G A
R: Na trati Těšín-Přerov-Kolín-Praha-Plzeň,
D Hmi
na trati kterou zpaměti znám,
G A
bez platné jízdenky a jedním vrzem
D D7
s kytarou a sám.
Emi A
Na trati plné výkopů
D Hmi
vracejí se prošlé scénky,
Emi A
ty copaté i ty bez copů,
D G D
ty s myšlenkou i bez myšlenky.
2. V Přerově vlak se přepřahá,
za okny mrholí,
je to pár let co jsem tu hrál.
Schází mi dávná odvaha
porvat se s kýmkoli,
co se však týče chuti tu mám dál.
V kupé tři kluci, patnáct šestnáct let,
na kytaru hrají,
že až mě zítra ráno v pět,
šíleně u toho hulákají.
Je mi jako bych byl u cíle,
myslel jsem za rok a přišlo to už dneska,
život je perpetuum mobile,
kulatá černá LP deska.
R:
3. Kdybych měl talent na rozum,
kdybych se nemýlil,
žít žilo by se snadněji.
Jdu podél řeky k přívozům,
brody se ztratily,
já neztrácím však naději.
Jestliže nedojedu čert to vem,
abych se styděl,
přichází revizor,
jó takových jsem v životě už viděl.
A hoši hulákají zběsile,
že když nás brali za vojáky,
život je perpetuum mobile
a jede stejně rychle jak ty vlaky.
R:
