Jaromír Nohavica – Na zídce staré kašny
Emi G C
1. Na zídce staré kašny, sedě vedle tebe,
G C D G H7
vytáh' jsem koláč z brašny, připadal si jako Mikuláš,
Emi G C
andílci prostopášní popadali z nebe,
G C D G
jaký jsem frajer strašný a co na mně máš.
D G C G D G
R: Stříbrný pětihalíř hozený do vody se utopil,
D G C G D G
zázraky se dály, neboť důvod i čas na to byl.
2. Koláč jsme napůl snědli, zbytky dali rybám,
noc byla černý rendlík, pihovatá po kometách,
kočky na půdách předly, Jupiter se hýbal
a hvězdy bíle bledly jak na počátku světa.
3. Barokní varhaníky dávno zmohlo spaní,
odešli do putyky na guláš a taky na pár piv,
a pak za zvuků harmoniky zpívali nám do svítání
o lásce za gotiky a taky ještě dřív.
R:
4. Slyšíš? To někdo zve nás k cestám po planetách,
Petr a Magdaléna, láska z roku sedmnáctset devadesát,
nezměnila se scéna na divadle světa,
chyť se mě za ramena, půjdem lítat pod nebesa.
