Karel Kryl – Důchodce
Ami C Ami C
1. Kalhoty roztřepené na vnitřní straně,
Ami C Ami C
zápěstí roztřesené a seschlé dlaně,
E7 Ami E7 Ami
kterými žmoulá kůrku chleba sebranou z pultu v závodce,
E7 Ami E
tak tedy říkejme mu třeba důchodce.
2. Rukávy u zimníku odřením lesklé,
čekává u rychlíků na zbytky ve skle,
stydlivě sbírá nedopalky ležící v místech pro chodce
a pak je střádá do obálky, důchodce.
F Ami
*: V neděli vysedává na lavičce v sadech
G7 Ami
a starou špacírkou si podepírá ustaranou hlavu,
F G
sluníčko vyhledává, naříká si na dech
E
a vůbec nikdo už mu neupírá právo na únavu.
3. Na krku staré káro a úzkost v hlase,
když žebrá o cigáro, zlomí se v pase,
namísto díků sklopí zraky a není třeba žalobce,
G F G Ami G Ami
když vidím tyhle lidský vraky, třesu se strachem před přízraky,
F E Ami
že jednou ze mne bude taky důchodce ...
