Antoniův zpěvník

Karel Kryl – Dachau blues

   Ami G7 Ami G7 E

          C
1. Když stíny k sobě v touze lnou,
   tma prohlásí se kouzelnou
             G7
   a někde znějí bicí,
         F          G
   když měsíc tepe do mřížky
        F        G
   dva Popelčiny oříšky
              Ami
   s šedivou holubicí,
          C
   když zvony půlnoc dozvoní
                      Ami
   a vratiče se rozvoní,
                Dmi
   zlý sen se vrací znovu,
            (F)              (G)
   [: jsou dosud v oknech střepy skla
          Ami
      a krev, jež znovu vytryskla,
     G  (E)    Ami
      skapává do proslovů. :] Ami F Ami G7 E

2. Když úzkost chodí po špičkách
   jak dívka v modrých lodičkách
   a v bílé rozhalence,
   když promarněno vzkříšení,
   když most má pouta lešení,
   jež křičí na milence,
   když zlato pláče mosazí,
   když vzduch se oděl do sazí
   a prázdnem škváry zeje
   [: zas strach má ze lži mozaiku
      a za svěrací kazajku
      už našel farizeje. :]

              F         G         Ami
R: Zvracíme přecpaní a měsíce se počínají pátkem,
            G                       Ami
   křičíme ze spaní, zas děsíce se podepsaným řádkem,
              G                             Ami
   pod hranou odvahou tkví pobledlost, jak Pilát ruce myjem,
                    G            E              Ami        E
   když s chladnou rozvahou jde posedlost, pak zítřka nedožijem.

3. Když lež je pravdy zárukou,
   jde volnost s pouty na rukou
   a vůkol kvetou hroby,
   když z lásky stal se mouřenín,
   pak děvce podá růženín
   a zbude bez ozdoby,
   když zloba zbývá bez lásky,
   pak Židům krade oblázky
   a hlásá toleranci,
   [: a intelekt když bez duše,
      pak podoben je ropuše
      či slepci s mečem v tanci. :]