Karel Kryl – Běla
D A7 1. Já včera hučel do Běly o harmonii duší D A7 D a poslouchal jsem zardělý, kterak jí srdce buší, G D E7 A7 ach, Bělo, Bělo, Bělo má, sdělila jsi mi suše, D A7 D že člověk taky tělo má, ve kterém sídlí duše. 2. Ačkoli nejsem zbabělý, já váhal dlouho drahně: chtít příliš mnoho od Běly a skončit v mravním bahně, jak včera raší podběly na pasekách i jinde, [: [: já dostal dopis od Běly, :] Běla mi dala kvinde. :]