Klíč – Lokaj
A D A E A
R: Kde zas vězí ten spící lokaj, kolohnát,
D A E A
omlouvám se, panstvo, račte jen, tu je salon a tam sad,
Ami C G C G C
zákusky budou hned, i vína je dost,
G C G E
hněte se, Jean, kde je led, tohle vzácný je host,
A D A E A
a co je s muzikou, a ten pejsek chtěl by kost,
D A E A
bravo, Jean, teď si smíte dát v kvelbu sklenku pro radost.
Ami G
1. Chtěl jsem jí jednou jen lásko má říci,
Ami
a ona na to: Jean, tak vyměň tu svíci,
C G C
chřadnu, vadnu, láska je hořká jak blín,
G Emi Ami
a ona: Hlavně vyciď ten cín,
C G C
povězte mi, přátelé, kdo tohle může snést,
G Emi
teď jdu venčit psa, a pak musím:
R:
2. Psal jsem jí psaníčko: Krásko, buď zdráva,
a ona na to: Jean, kdy bude ta káva?
Tuhle jsem jen hles': Když chceš, tak si mě muč,
prý: Zapal ten krb a, proboha, mlč!
Povězte mi, přátelé, kdo toto může snést,
teď jdu utřít prach, a pak musím:
R: Kde zas vězí ten spící lokaj, kolohnát,
omlouvám se, panstvo, račte jen, tu je salon a tam sad,
zákusky budou hned, i vína je dost,
hněte se, Jean, kde je led, tohle vzácný je host,
a co je s muzikou, a ten pejsek chtěl by kost,
bravo, Jean, teď si smíte dát v kvelbu sklenku, a pak dost!
