Ivo Jahelka – Píseň československého nebydliče
G D G D A D
1. Jak zajíček v své jamce budu bydlet v zemljance,
Ami G C D G Edim Ami D
což reálná je nuance mých bytových potřeb,
G D G D A D
nebo v rouře od plynu, tam nešlapeš po linu,
Ami G C D G Edim D G
nemusíš zout holinu, jen před dírou se otřep.
Ami D G Hmi
Nepomůže modlení, soudím, že jsme v prodlení
C Hmi Ami G A D
a v kultuře bydlení dost namydlení.
2. V téhle smutné parádě, ne že bych chtěl navádět,
ale zkus se dáti k armádě, nebudeš snad zabit,
a když už jsem to nakous', sice nevyjedeš do Rakous,
ale máš šanci jakous-takous na byt, na byt, na byt.
Je jen málo profesí v žadatelů procesí,
co jsou tu nejhlavnější a rovnoprávnější.
3. U nás už je normálka pokroucená morálka,
intervence, obálka, byť se nám to hnusí,
než si krk do kšandy dát, dlaždič nebo kandidát
na konto té bandy dát musí, musí, musí.
Pak ruka ruku umyje, pro každou z té sumy je,
nekouká se na city, když jde o byty.
4. Vážně nejde o mýlku, je tu pár extra hotýlků,
tam maj vždycky postýlku, v noci nebo ve dne,
tam v erárním kabátu s plnou penzí od státu
začne chápat podstatu ten, kdo si u nich sedne.
Dveře sice bez kliky, však jménem republiky
dekrety se přidělí, tak buďme veselí.
5. Není snad na závadu, když firmy ze Západu
v devizovým nákladu stavět nás tu učí,
za stavební ohradou s lopatou ne pod bradou
pracují a nekradou a za kvalitu ručí.
Pohled je dnes nevesel na stav českých řemesel,
na zlatý český ručičky, zbyly jen řečičky.
6. Proč máme na to doplácet, když přes tyhle štrapáce
dál se staví paláce, jsou v nich prý i kryty,
na plyšovým tebichu říkám si tam potichu,
že platí daň z přepychu, za to byty, byty, byty.
Nechci to dál rozvádět, máme-li práci odvádět,
C Hmi Ami G F C G D G
léčit lidi či vzít vidle, chceme aspoň slušně bydlet!
