Antoniův zpěvník

Hop trop – Prvotní

   
        D                              G
*: Můj kamarád je od novin, otevřená hlava,
          A7                                    D
   chtěl, abych nechal ptákovin a básně začal psát,
                                         G
   prej dívat se už nemůže, jak obchází mě sláva
                   D   Hmi   Emi  A7    D
   ať píšu, že mi pomůže a zveřejní je rád.
   
         A7
1. Tak všelijaký chytrosti si přemílaje v mozku,
        D
   nad lahví inspirace, co jsem koupil u kiosku,
       G
   pak ohryzanou tužkou, nežli změnil jsem se v trosku
      A7                               D
   já namaloval hned pár duchaplnejch vět.
   
2. Že nikdo není bez chyby a chybovat je lidský,
   že není proč se dluhů bát, ty mají dneska všicky,
   že holka nemá vypadat vyzáble, rachiticky,
   nebylo celkem nic a vešlo se tam víc.
   
3. Že i s diplomem na hlavu je nutný dál se učit,
   že za lásku a počasí nemůže nikdo ručit,
   že zbejvá makat jako ďas, když nechce nikdo pučit,
   já krasopisně psal a slůvka neškrtal.
   
4. Že lepší je si zpívat, nežli rvát se cestou s flámu,
   a marný sliny polykat u snědenýho krámu,
   že sám pak těžko vylejzá, kdo vykopal ti jámu,
   a když mi došel dech, řekl jsem si: Už to nech!
   
5. Když čet mý pravdy životní, pěkně to s ním seklo,
   ty verše byly prvotní a proto žádnej med,
   já nenechal je v šuplíku aby se jednou řeklo:
   Byl představitel básníků, co nedobyli svět.