Antoniův zpěvník

Hop trop – Dvojče

    E                   H7
1. Co jsem se narodil, děsnej pech mám,
     C#mi               A           H7
   vždyť ani v kolíbce nespal jsem sám,
    C#mi              A
   dvojhlasně začalo každý ráno,
     E       A         H7     E
   dvojče má o spolek vystaráno.

    E                 H7
2. Táta to nebyl moc rodinnej typ,
     C#mi             A        H7
   s mámou nedopadlo to o moc líp,
    C#mi              A
   Bůh ví proč zdrhli a kdo ví kam,
      E          A        H7          E
   i my jsme se trhli, no a tak jsem sám.

     A         E           H7           C#mi F7    H7
R: Brácha to vzal přes ženský, karban a rum tuzemský,
    E        H7         E         H7
   je jako zbojník co všechny už pump,
         F#         A         H7     E
   ale hlavně můj dvojník a grázl a lump.
   Brácha to vzal přes postel, vyprd se i na kostel,
   všude má fotky a každej ho zná,
   ale kde visí on, můžu viset i já.

3. Když prvně řekli mi: "Tvůj brácha krad'",
   že jsme se rozešli byl jsem moc rád,
   proč bych ho honil, to není má věc,
   a to byl můj omyl a tak spadla klec.

4. Každej kdo zatoužil po odměně,
   tvrdil že já jsem on zatraceně,
   poctivě pachti se makej a snaž,
   když hubu máš stejnou nic nenaděláš.

R:

5. Až někde potkám ho nevím co pak,
   v tu chvíli závěr mý pušky by cvak,
   jestli ho zastřelím či půjdu s ním,
   je to můj brácha, tak copak já vím.
© 2004–2007 Robert-Antonio, robert@antonio.cz   Valid XHTML 1.1 Valid CSS 2.1 Written in VI
Optimalizováno pro jakýkoliv prohlížeč zobrazující dle standardů XHTML 1.1 a CSS2, např. Mozilla, Firefox, Opera a Links.