Antoniův zpěvník

Petr Hapka/Hana Hegerová – Levandulová

    D  Hmi    
1. Za mostem v úzké ulici
       F#mi           Hmi
   je krámek z dálky vonící
    D                   Hmi
   meduňkou, rdesnem, skořicí,
        Emi7   A
   ale hlavně, ach jo.

    Emi7                A
   Léta snad z úcty k tradici
    Emi7          A
   kupuji celou krabici
      Emi7            A
   a přes ní i papír balicí,
      Emi7           A
   cítím, že řekneš, ach jo.

           D Hmi       F#mi Hmi
R: Ty jsi má levandulová,
          D         Hmi          Emi7 A
   úplně celá celičká, levandulová,
       Emi  A         Emi A
   nádherně levandulová,
   Emi7 A7          D Hmi Emi A
   hmm,   levandulová.

2. Ne vždycky vařím dobroty
   a občas mívám teploty
   a nekapu ti do noty
   a často vzdychám, ach jo.
   Sotva však cinkneš za vraty,
   otevřu, koukám, no a ty
   upadáš vesměs v záchvaty
   a vždycky voláš, ach jo.

R: Ty jsi má levandulová,
   nádherná, celá levandulová,
   famózně levandulová,
   hmm, levandulová.

3. Už dobře pětadvacet let
   si honem běžíš přivonět
   a dřív než začneš vyprávět,
   cos viděl - šeptáš ach jo.
   Mívám chuť žárlit na ten květ,
   to ovšem znáš už nazpaměť,
   ať uschlé lístky vezme čert,
   říkáš i bez nich, ach jo.

R: Budeš má, levandulová,
   navždycky celá, celičká, levandulová,
   famózně, nádherně levandulová,
   hmm, levandulová.