Bratři Ebenové – O balónu
E H A E
1. Jsou věci, který člověk nepochopí,
C#mi F#mi7 H
tak třeba například ty rádiový vlny,
E H A E
ve vzduchu po nich není ani stopy,
C#mi F#mi7 H
a přitom všude kolem je to vlastně plný,
F#mi7 H
anebo balón: přece když to lítá,
F#mi7 H
člověk by uvnitř čekal ňáký zařízení,
E H A E
řekněme vrtuli, co by tam byla skrytá,
C#mi F#mi7 H
jenže v tý kouli nic, ale lautr nic není.
A6 F#mi C#mi F#mi
R: A přitom vzhůru, nese tě to vzhůru,
E6
nedá se to nahmatat ani změřit,
A6 F#mi C#mi F#mi
vzhůru, nese tě to vzhůru,
E6
nezbývá nic jiného, nežli věřit,
E H A E
že když odhodíš všechny pytle s pískem
H A E
a nažhavíš všechny hořáky,
A6 F#mi C#mi F#mi E6
[: vzhůru, že poletíš vzhůru, až nad mraky. :]
2. A tak má každý balón svoji duši,
duši neviditelnou, co ho nese vzhůru,
dál mi to rozebírat nepřísluší,
na to jsou odborníci nahoře na kůru,
a když má duši balón, mám ji taky,
a ta mi poskytuje jedinečnou šanci,
že kdybych odhodil ty saky-paky,
tak bych se vznášet moh' se stejnou elegancí.
R: Vzhůru, nese tě to vzhůru,
nedá se to nahmatat ani změřit,
vzhůru, nese tě to vzhůru,
nezbývá nic jiného, nežli věřit,
že když odhodíš všechna závaží
a nažhavíš srdce hořáky,
[: vzhůru, že poletíš vzhůru, až nad mraky. :]
