Bratři Ebenové – Keramická
Dmi Ami Gmi Ami Dmi
1. Když je smutno malíři, pozve si modelky,
Ami Gmi Ami Dmi
maluje jim profily, anfasy i celky,
Bb F Bb F C
děvčata jsou veselá s překrásnými těly,
Dmi Ami Gmi Ami Dmi
malíři však pod štětcem pláčou akvarely.
2. Když je smutno sochaři, tak si vezme dláto,
formu z dřeva udělá, kdepak, nezvorá to,
pak si z kovu odlije ňákou pěknou sošku,
jenomže je studená, teplá ani trošku.
3. Když je smutný keramik, to je jiná píseň,
ten si v peci zatopí a už netrápí se,
nejdřív spálí dopisy od svý první lásky,
Bb F Bb F C
potom skripta z UMPRUMu, jsou jich čtyři svazky,
Bb F Bb F C
potom přijdou na řadu dva oddací listy,
Bb F Bb F C
pak monografie polského symbolisty,
Bb F Bb F C
z komína valí se kysličník uhličitý,
Bb F Bb F C
když hoří akryly, lepty a linoryty,
Bb F Bb F C
mezitím, co pálí veškeré svoje šaty,
Bb F Bb F C
opravuji: jde o kysličník uhelnatý,
Dmi Ami Gmi Ami Dmi
v peci oheň plápolá, umělec usíná,
Ami Gmi Ami Dmi
když je smutný keramik, je to vždycky hlína.
