Antoniův zpěvník

Pavel Dobeš – Oko ztratíš ve chvíli, když pracuješ bez brýlí

   G          Ami                   C
1. Alois byl soustružník ze staré školy
            D7               G
   a deset dalších řemesel znal,
               Ami             C
   byl žňová hlídka, hasil stodoly,
            D7            G
   v umění též se orientoval,
               Ami E+      C
   veřejnost znala Aloise Crhu
            D7           G
   z televize i z veletrhu,
             Ami       E+       C
   pořádal přednášky, rozdával podpisy,
            D7            G
   večery trávil nad dopisy,
                E7                 A      A7
   v továrních halách visely jeho portréty,
    D                    D7              G    G7 Ami D7 G Emi C D7 G
   pionýři ze špejlí, z kaštanů stavěli makety.

2. Děvčata Crhu svlékala očima,
   Crhou se nechala vodit za nos,
   byl to expert a na práci číman,
   kabrňák, moloděc, no abnormální kos,
   a když normy trhal, když soustruh roztočil,
   lítaly jiskry jak hejna vos,
   "dřeš jako Crha" stalo se frází
   asi tak běžnou jako "polib mě v šos",
   zase jsme měli někoho dělného původu,
   kdo se stal ozdobou prvomájových průvodů.

3. Minulý týden v pátek si přivstal
   a prvním taxíkem na šichtu jel,
   když ho nesli k soustruhu, ještě si pískal,
   ještě měl oči jako orel,
   potom však přestal vnímat lidi
   a začal vytáčet šponu krutou,
   v momentě také zřetelně vidí,
   že ji má v oku zabodnutou,
   teď poprvé chlapy přešel smích, už ani nehlesli,
   a bez hloupých narážek Crhu z dílny zas vynesli.

4. Za oknem kliniky den už se šeří,
   na stolku brambořík smutně kvete,
   bez kříže u zdi tam pacient leží
   a jeho jméno snad uhodnete,
   vždyť jste ho znali, chudáka Crhu,
   z televize i z veletrhu,
   pořádal přednášky, rozdával podpisy,
   večery trávil se nad dopisy,
   v továrních halách jsme věšeli jeho portréty,
   děcka jsme učili z kaštanů stavět makety.