Antoniův zpěvník

Bokomara – Zájezdní hostinec

    Ami                  Dmi7
1. Na kraji města, kde trolej končí,
         Fmaj7       Emi      Ami
   znám místo, kde přerůstá tráva,
                           Dmi7
   kde rozbitá cesta se s městem loučí,
        Fmaj7    Emi       Ami
   tam zájezdní hostinec stával,
     Dmi7              Cmaj7
   pro všechny formany i vandrovní
     Dmi7           Cmaj7
   znavený dalekou poutí
    Dmi7              Cmaj7
   bylo vždy víno i spaní skrovný
   Dmi                   E
   a chleba v ošatce z proutí.

2. Sem každej rád zašel a šel jeden hlas,
   že k jídlu vždy zachutná sklenka,
   že zelený oči a moc útlej pas
   má hostinská - zrzavá Lenka,
   večer, když s vínem se ozve i zpěv,
   pocestným zachutná strava,
   hostům pak do tváří žene se krev
   a z dekoltu točí se hlava.

3. Ten dům tam stál snad sto dvacet let
   a ještě před poslední válkou,
   jak čas běžel dál, tak měnil se svět,
   je kousek, co dřív bylo dálkou,
   však jedno tam zůstalo tak jako dřív,
   kdo zavítal, hlad měl a strádal,
   dostal hned najíst, moh' vypít pár piv
   i v noci, aniž by se hádal.

    Ami      Ami/G#   Ami/G   D/F#
4. Na kraji města už nestojí nic,
        Fmaj7   Emi      Ami
   jen moderní budova v městě,
                  Ami/G#       Ami/G D/F#
   kde pivo prej točí se až z Popovic
      Fmaj7    Emi       Ami
   a za pokoj zaplatíš dvě stě marek,
   tam nekoupíš nic večer po deváté
   a nocleh je dva týdny předem,
   a co je vám platný, když nadáváte,
   nechte se obložit ledem, a jedem!

5. Naj naj ...
© 2004–2007 Robert-Antonio, robert@antonio.cz   Valid XHTML 1.1 Valid CSS 2.1 Written in VI
Optimalizováno pro jakýkoliv prohlížeč zobrazující dle standardů XHTML 1.1 a CSS2, např. Mozilla, Firefox, Opera a Links.