Antoniův zpěvník

Bokomara – Samota

    Ami                 Dmi7 G                   C C/H
1. Samota - holka vyzáblá,  samota v černém sametu,
   Ami                   Dmi    F       D#dim       E
   a tak pěknýho hřebce má, a vlasy - včely v rozletu.

2. Samota - holka hladová, do pouště míří pramínky,
   a navždy bude taková, vysaje ze mě vzpomínky.

         Ami               Dmi7 G               C  C/H
R: Tak, vítej, vítej, samoto    u prostřenýho stolu,
    Ami              Dmi E
   pole je mákem oseto, pojď, pobudeme spolu.

3. Samota - panna z nezbytí, samota - něžná pomněnka,
   vplétá své prsty do kvítí, půjčuje oči smuténkám.

4. Samota značky Napořád, samota jídla beze slov,
   je přesná jako jízdní řád, poslední dcera starých vdov.

R:

5. Samota - něžný oblázek, samota - kámen bez citu,
   půjčte jí křídla otázek, a ztratí se vám v blankytu.

6. Každý má tu svou samotu, jak by ne, jednu mám já a jednu ty,
   a až nám ten svět pomine, sejdou se naše samoty.

R:

Rec: Tak pojď, budem spolu 
© 2004–2007 Robert-Antonio, robert@antonio.cz   Valid XHTML 1.1 Valid CSS 2.1 Written in VI
Optimalizováno pro jakýkoliv prohlížeč zobrazující dle standardů XHTML 1.1 a CSS2, např. Mozilla, Firefox, Opera a Links.