Bokomara – Rozcestí
A Emi
1. Je mi kousek přes dvacet,
D A
pár malejch rolí už mám za sebou,
C
stihla jsem něco poztrácet,
D A Emi D A
výčitky ještě tolik nezebou, tolik nezebou.
2. Plány mám trochu nejasný,
v hlavě mi pořád tančí synkopy,
snad jenom kámen nemá sny,
ale ty moje, co mi natropí, co mi natropí?
D G D A
R: Zamknu se houslovým klíčem do pěti řádků osnovy,
D G D A
starý lásky měním za nový, i když to není férový,
Emi G
čí je to vina, že už jsem jiná,
D A Emi D A
na to sotva správně odpovím, sotva odpovím.
3. Je mi kousek přes dvacet,
můj svět je plnej starejch závazků,
vracet se nebo nevracet,
Hamlet měl celkem snadnou otázku.
4. A tak jdu z bláta do louží,
život tě, holka, ještě naučí,
jenže já ani netoužím
dostat se pryč z těch krásnejch pavučin.
R:
5. Stojím a koukám do země,
tvářím se, že jsem dávno dospělá,
prosím vás, chvíli nechte mě,
první krok stejně sama udělám, sama udělám,
na na na ...
