Bokomara – Krejčovská panna
D D/C G/H
1. Marie umí tolik zvláštních slov:
C G/H D
gabardén, fiží, průramek,
D/C G/H
a koukám na ni přes okenní sklo,
C A D
dveře jsou věčně na zámek,
C G D
rozmlouvá se šicím strojem,
C G D
když šije šaty pro jiné,
D/C G/H
v ateliéru nad pokojem
C A D
schází se Paříž s Londýnem.
C G D C G D
R: Večer si rozsvítí lampion, pustí si ohraný valčík,
C G D C G D
krejčovské panně se ukloní, [: a potom naboso tančí. :]
2. Marie umí tolik zvláštních vět:
ten dekolt, madam, hlouběji,
tady vám, prosím, aplikuji květ,
kosatec značí naději,
vyzkouší si cizí šaty
a tančí mezi zrcadly,
má něžně růžové paty
a hrudníček propadlý.
3. Marie umí tolik zvláštně žít,
tichá jak výhled do dvora,
přistřihnout, srovnat, potom zapošít,
nůžky, cit, nit pokora,
v těch šatech ženy se líbí
a inspirují básníky,
jenom ji nikdo nepolíbí,
má v ústech věčně špendlíky.
R: