Asonance – Ptákům křídla nevezmou
D G D A7
1. Tam pod vězeňskou zdí jsem zaslech' dívčí nářek:
D G A7
"Milý, ty mě necháš samotnou,
D G D A7
že jsi z panské sýpky krad', když tvé děti měly hlad,
D
v dálce vězeňskou loď vidím zakotvenou."
D G D Hmi
R: Ptákům, těm křídla nevezmou,
D Hmi A7
dál vznášejí se volní oblohou,
D G D A7
kde jsou oni a kde jsme my, naše láska a naše sny,
D
jenom zármutek teď zůstal nad krajinou.
2. Hlas za vězeňskou zdí jí tiše odpovídá:
"Je pozdě, lásko, nesmíš litovat,
vždyť proti pánům jsem se zved', chtěl jsem změnit tenhle svět,
teď musíš naše děti vychovat."
R:
3. Za hrází přístavní noc bledne do svítaní,
temný obrys lodi splývá s pozadím,
těžko se slova nachází, ať tě lásko Bůh provází
na cestě k dalekým břehům australským.
D G D A7
R: + kde jsou oni a kde jsme my, naše láska a naše sny,
G D
jenom zármutek teď zůstal nad krajinou ...