Antoniův zpěvník

Asonance – Alison Gross

   
         Emi      D        G         H7 
1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc 
        Emi       D          G  Ami H7 
   a v šedivých mracích se ztrácel den, 
       Emi       D          G       H7 
   a když síly zla ve tmě převzaly moc, 
      Emi      D               Emi 
   tu Alison Gross vyšla z hradu ven. 
   
2. Tiše se vplížila na můj dvůr 
   a jak oknem mým na mě pohlédla,
   tak jen kývla prstem a já musel jít 
   a do komnat svých si mě odvedla. 
   
   Emi                    D 
R: Alison Gross a černý hrad,
        G           D                Emi 
   ze zlověstných skal jeho hradby ční,
                             D 
   Alison Gross, nejodpornější 
             G      H7              A H7 
   ze všech čarodějnic v zemi severní 
   
3. Složila mou hlavu na svůj klín 
   a sladkého vína mi dala pít.
   "Já můžu ti slávu i bohatství dát,
   jen kdybys mě chtěl za milenku mít."
   
4. "Mlč a zmiz babo odporná,
   slepý jak krtek bych musel být!
   To radši bych na špalek hlavu chtěl dát 
   než Alison Gross za milenku mít."
   
R:
   
5. Přinesla plášť celý z hedvábí,
   zlatem a stříbrem se celý skvěl.
   "Kdybys jen chtěl se mým milencem stát 
   tak dostal bys vše, co bys jenom chtěl."
   
6. Pak přinesla nádherný zlatý džbán,
   bílými perlami zářící:
   "Kdybys jen chtěl se mým milencem stát,
   těch darů bys měl plnou truhlici."
   
7. "Stůj a mlč babo odporná,
   slepý jak krtek bych musel být!" 
   To radši bych na špalek hlavu chtěl dát 
   než milencem tvým na chvíli se stát."
   
R:
   
8. Tu k ohyzdným rtům zvedla černý roh 
   a natřikrát na ten roh troubila 
   a s každým tím tónem mě ubylo sil,
   až všechnu mou sílu mi sebrala. 
   
9. Pak Alison Gross vzala čarovnou hůl 
   a nad mojí hlavou s ní kroužila 
   a podivná slova si zamumlala 
   a v slizkého hada mě zaklela. 
   
R:
   
10. Tak uplynul rok a uplynul den 
    a předvečer svátku Všech svatých byl 
    a tehdy na místě, kde žil jsem jak had 
    se zjevila královna lesních víl. 
   
11. Dotkla se mě třikrát rukou svou 
    a její hlas kletbu rozrazil 
    a tak mi zas vrátila podobu mou,
    že už jsem se dál v prachu neplazil. 
   
R:
© 2004–2007 Robert-Antonio, robert@antonio.cz   Valid XHTML 1.1 Valid CSS 2.1 Written in VI
Optimalizováno pro jakýkoliv prohlížeč zobrazující dle standardů XHTML 1.1 a CSS2, např. Mozilla, Firefox, Opera a Links.