Antoniův zpěvník

Petr Hapka/Michael Kocáb – Benefice černých koní

                          C
1. Jsem doma sám a přesto obklopen
                           Fmi
   náramnou spoustou podmanivých žen,
                             C
   smějí se na mne ze všech bílých stěn
                     Fmi
   tak hloupě a tak mile.

   Jsou noci, kdy bych umřel pro víru,
   že jsou tu pro mne a mně na míru,
   škoda že sám je léta z papíru
                         C
   tu stříhám z dlouhé chvíle.

   C7                       F
   Chci dát ty dívky tváří ke stěně,
                              Fmi
   sotva však začnu, spatřím nechtěně
                   C              Gmi
   zprávu, jež mi dávno v uších zvoní.
                              F
   Na rubu snímků drobnou kurzívou
                             Fmi
   v rubrice Různé jen tři slova jsou,
             C                  Fmi6
   ohlašují Benefici černých koní.


2. Z rádia zpívaj zlatí slavíci,
   z okna vidím starce, kráčí ulicí
   jak proti proudu řeky hučící
   a neslyší ty hity.

   V dostihu světa není favorit,
   je černým koněm - ale co má být,
   i černí koně mohou zvítězit
   a to je důležitý.

   Když ani děti už mi nepíší,
   když přijde chvíle nouze nejvyšší,
   hledá místo, které teplem voní.
   Po kostkách dlažby, nebo v závějích
   teď půjde za svou zbylou nadějí,
   nabízí ji Benefici černých koní.

3. A holka, kterou nikdo neměl rád,
   si dala dvěstě fotek udělat,
   přečetla třikrát každý inzerát,
   co vyšel v Mladém světě.

   Jak ale běží týden za týdnem
   ptá se, kde jsou ti čtyři v zeleném,
   proč mlčí značka Odepíšu všem,
   ta šance v jedné větě.

   Každý z nich jistě dávno napsat chtěl,
   pak se však ztratil, zranil, uhořel
   Věděl přitom míň, než málo o ní.
   Tak jak hejno, které odlétá
   ze spárů zimy někam do léta,
   ona míří k Benefici černých koní.

4. A jak Golem, jemuž vzali šém,
   je tenhle mladík s divným pohledem,
   maliny světa slévají se v džem,
   když nikdo neví, kdo jsi.

   Tamtoho vedle, toho ale znáš,
   má bílé vousy, je to Mikuláš,
   ti, kterým rozdal dárky i svůj plášť,
   už těžko vzpomenou si.

   Jen další vousáč, co je bez peněz,
   včera byl někým, ale kým je dnes?
   Lidská paměť není paměť sloní.
   Uhání proto nocí na saních
   a práská bičem, aby ještě stih'
   všechny známé v Benefici černých koní.

5. Na tvářích stopy noci probdělé,
   z hospod se trousí strážní andělé.
   nemůžou lítat, jsou dost při těle
   a chodí nešikovně.

   Přesto se snaží, každé pondělí,
   aby si aspoň matně vzpomněli,
   kam se jim jejich lidé poděli,
   ach, proč jen nešli rovně.

   Anděli strážný, mocný přelude,
   nehledej v nebi, tam to nebude,
   mraky vodu a ne slzy roní.
   Ta tvoje voda, ta je bez chuti,
   s pozemskou solí nemáš vyhnutí.
   Musíš dojít k Benefici černých koní.

6. Já svoje okno radši zacloním,
   mám tu ty krásky, snad se vrátím k nim,
   anebo půjdu, vedle zazvoním
   ať poznám, kdo tam bydlí.

   Ta co mi přišla právě otevřít
   není moc k světu, stejně jak ten byt,
   já ji však můžu rumem pohostit
   a nabídnout jí židli.

   Napohled jsem jak duo komiků,
   naštěstí tady máme muziku,
   zpívám lalala, jenom pro ní.
   I špatné písně jsou jak dobrý klih,
   lepí nás k sobě, a já cítím z nich
   skřípat dveře Benefice černých koní.
© 2004–2007 Robert-Antonio, robert@antonio.cz   Valid XHTML 1.1 Valid CSS 2.1 Written in VI
Optimalizováno pro jakýkoliv prohlížeč zobrazující dle standardů XHTML 1.1 a CSS2, např. Mozilla, Firefox, Opera a Links.